V České republice se vyskytuje více než 800 druhů pavouků. V tomto článku se zaměříme na ty největší druhy, s jakými se můžete na našem území setkat, a dozvíte se, zda je strach z velkých pavouků oprávněný.
1. Slíďák tatarský (Lycosa singoriensis)
Slíďák tatarský je jednoznačně největším pavoukem v České republice, a na našem území ani v Evropě nemá mezi pavouky konkurenci. Velikost samotného těla může u slíďáka dosáhnout 3–3,5 cm, společně s nohama až 7 cm. Do těchto obdivuhodných rozměrů dorůstají zejména samice, které jsou oproti samcům větší.
Výskyt slíďáka je poměrně vzácný, a setkat se s ním můžete hlavně na jihu Moravy a Čech. Staví si podzemní nory, které jsou obvykle hluboké 10–20 cm a slouží jako denní úkryt. Slíďák je totiž aktivní v noci, kdy loví bezobratlé živočichy. Díky způsobu lovu se mu přezdívá také vlčí pavouk, protože svou kořist pronásleduje, a vše završí mohutným skokem, kterým se jí zmocní. Tímto způsobem může lovit i posedávající létající hmyz. Pro člověka ale nijak nebezpečný není, případné kousnutí je srovnatelné s bodnutím včely či vosy. V domácnostech jej navíc nenajdete, takže setkání s tímto pavoukem je opravdu spíše raritou.
Poměrně kuriózní je i rozmnožování slíďáků, kdy samička na jaře klade kokon s vajíčky, který poté nosí připevněný na zadečku. Po vylíhnutí mláďat z vajíček matka dokonce na zadečku vozí i je. Výskyt a existence slíďáků tatarských je úzce svázána s vhodným geologickým i klimatickým prostředím, a v minulosti byl v ČR dokonce považován za vyhynulého. Aby se tato situace neopakovala, je důležité chránit cenná přírodní stanoviště, která jsou nenahraditelná nejen pro největší české pavouky, ale i další vzácné živočišné a rostlinné druhy.
2. Pokoutník tmavý (Eratigena atrica)
Na rozdíl od vzácně se vyskytujícího slíďáka tatarského je pokoutník tmavý nejběžnějším druhem pavouka vyskytujícího se v České republice. Typicky se navíc drží v domácnostech, takže vaše šance na setkání s ním je velmi vysoká. Díky širokému rozpětí nohou se jedná o poměrně velkého pavouka, přestože tělo dorůstá velikosti maximálně 10–16 mm. V případě pokoutníků jsou opticky větší samci, jelikož mají delší nohy než samice.
Tento pavouk vyhledává tepelně stabilní prostředí, které mu nabízejí lidská obydlí, typicky jej tak najdete za skříněmi, ve sklepích, garážích a jiných klidných a zřídka navštěvovaných místech v domě. Aktivní je hlavně v noci a pro člověka neškodný.
3. Zápřednice jedovatá (Cheiracanthium punctorium)
Zápřednice jedovatá je další velký pavouk žijící na území ČR. Najdete ji zejména na loukách a zatravněných plochách, kde si spřádá pavučiny. Poznáte ji podle hnědé až rezavé barvy hlavohrudi a nápadné žluté barvy na zadečku. Zápřednice je známá pro svou jedovatost a často se označuje za nejjedovatějšího a nejnebezpečnějšího pavouka v České republice.
Jed zápřednice je pro její kořist skutečně fatální – co se ale týče člověka, odborníci se shodují na tom, že nepředstavuje závažnější nebezpečí. Kousnutí sice může být bolestivé, a může jej doprovázet otok nebo začervenání, další příznaky jako zvýšená tělesná teplota nebo zrychlený tep jsou však skutečně výjimečné a zpravidla odezní do několika hodin nebo do druhého dne. Pavouk vás navíc kousne opravdu jen pokud se cítí bezprostředně ohrožen, např. pokud jej zmáčknete mezi prsty.
4. Meta temnostní (Meta menardi)
Meta temnostní je blízkou příbuznou křižáků, namísto čeledi křižákovitých však patří mezi čelistnatkovité. Jak už její název napovídá, vyhledává tmavá a nehostinná místa, proto ji nejčastěji najdete v jeskyních, skalních puklinách nebo sklepech vytesaných ve skalách. Tělo dospělého jedince měří 11–17 mm a navazují na něj dlouhé hnědé nohy s černými prstenci. Na zemském povrchu si spřádá kruhové sítě, většinu času však tráví mimo ně a loví spíše lezoucí hmyz.
Co si počít s pavouky v domácnostech?
Pavouci jsou v domácnostech poměrně častými hosty – do vnitřních prostor se mohou „stěhovat“ z důvodu teplotně stabilního prostředí, hledání zdroje potravy nebo úkrytu před přirozenými predátory. Druhy vyskytující se v domácnostech na území ČR nepředstavují pro člověka nebezpečí, naopak mají spíše prospěšnou funkci. Regulují totiž množství nežádoucího hmyzu, a to včetně některých druhů roztočů, a jsou ukazateli stabilního prostředí.
Přesto se však většina lidí snaží pavouků v domě zbavit, a to zejména z estetických důvodů. Arachnofobie, tedy strach z pavouků, je jednou z nejrozšířenějších fobií, a globálně jí trpí cca 2,7–6,1 % lidí. Pokud s nimi tedy nechcete sdílet obytné prostory, můžete vyzkoušet odpuzovače proti pavoukům. Nalezené pavouky můžete vynést ven pomocí sklenice a listu papíru, nebo využít spreje na pavouky a postřiky proti pavoukům. Alternativou jsou také paralyzující a mrazící spreje na hmyz, které nezvané návštěvníky okamžitě neutralizují.
Naše přípravky proti pavoukům
Často kladené otázky
Jaký je největší pavouk v České republice?
Je zápřednice jedovatá nebezpečná pro člověka?
Kterého velkého pavouka nejčastěji potkám doma?
Jsou velcí pavouci v ČR nebezpeční?
Jak se zbavit pavouků v domácnosti?
Zdroje článku
-
Milan Řezáč a kol., Návrat tarantule aneb slíďák tatarský opět v České republice. Časopis ŽIVA, 2008. Dostupné z: https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/navrat-tarantule-aneb-slidak-tatarsky-opet-v-ceske.pdf
-
Česká arachnologická společnost, Běžní pavouci České republiky. Nedatováno. Dostupné z: https://www.arachnology.cz/bezni-pavouci-ceske-republiky-16.html
-
Polák, J., Sedláčková, K., Janovcová, M., Peléšková, Š., Flegr, J., Vobrubová, B., Frynta, D., & Landová, E. (2022). Measuring fear evoked by the scariest animal: Czech versions of the Spider Questionnaire and Spider Phobia Beliefs Questionnaire. BMC psychiatry, 22(1), 18. https://doi.org/10.1186/s12888-021-03672-7
-
Milan Řezáč, Meta temnostní – pavouk roku 2012. Časopis ŽIVA, 2021. Dostupné z: https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/meta-temnostni-pavouk-roku-2012.pdf
-
Buchar J. & Růžička V. Catalogue of spiders of the Czech Republic. Peres, Praha. 2002.
-
Růžička V. & Buchar J. Dodatek ke katalogu pavouků České republiky 2001–2007. Sborník Oblastního muzea v Mostě, řada přírodovědná 29–30 [2007/2008]: 3–32.