Bakteriální spála jabloní a jak proti ní bojovat

Co je bakteriální spála jabloní a jak ji poznat

Původcem choroby je bakterie Erwinia amylovora. Napadá dřeviny z čeledi růžovitých, tedy jabloň, hrušeň, kdouloň, kdoulovec, mišpuli, muchovník, jeřáb, hloh, hlohyni i skalník. Právě okrasné keře v živých plotech bývají tichým rezervoárem nákazy, ze kterého se choroba dostane na ovocné stromy v okolí.

V České republice byl výskyt bakterie poprvé potvrzen v roce 1986 v Praze. Dnes je rozšířená prakticky po celém území, je zde usídlená a její vyhubení už není reálné. To ale neznamená, že se s ní na vlastní zahradě nedá nic dělat. Rozdíl mezi jednou uschlou větví a odumřelým stromem dělá hlavně to, jak rychle zasáhnete.

Podle čeho spálu poznáte

• Spálené květy – jednotlivé květy náhle vadnou, hnědnou a zůstávají viset na větvích.
• Hákovitě ohnuté letorosty – vrcholek mladého výhonu zvadne a stočí se do tvaru pastýřské hole. Nejtypičtější znak choroby.
• Černohnědé listy, které neopadávají – vypadají jako ožehnuté ohněm a drží na větvi i po úplném zaschnutí.
• Slizový výron – za teplého vlhkého počasí vystupují z napadených pletiv kapky mléčně bílého až jantarového slizu.
• Vpadlá místa na kůře – tmavá, ostře ohraničená ložiska na kmeni i větvích, pod kůrou je dřevo červenohnědě zbarvené.
• Scvrklé plody – mladé plůdky tmavnou, svrašťují se a zůstávají na stromě až do zimy.

Bakteriální nebo moniliová spála?

Název „spála" nesou dvě úplně rozdílné choroby a zaměnit je znamená ztratit čas nesmyslným ošetřováním. Moniliovou spálu způsobuje houba a fungicidní postřik na ni platí. Na bakteriální spálu nikoli.

Jak je bakteriální spála pro jabloně nebezpečná

Nebezpečná je hlavně svou rychlostí. Za teplého a vlhkého počasí, kdy se teploty pohybují zhruba mezi 18 a 30 °C, se bakterie v pletivech množí velmi rychle. Infekce, která začala v jednom květu, se během několika týdnů posune do letorostu, odtud do plodonosné větve a dál ke kmeni. U mladých stromků a náchylných odrůd může celý proces trvat jedinou sezonu.

Druhý problém je, že se choroby nezbavíte přezimováním. Bakterie přečká zimu na okraji vpadlých ran na kůře a na jaře se odtud znovu rozšíří. Jediný přehlédnutý zdroj infekce v koruně tak stačí k tomu, aby se scénář příští rok opakoval.

Zatřetí pak bakteriální spála patří mezi škodlivé organismy, na které se vztahuje ohlašovací povinnost. Podezření na výskyt se hlásí Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (ÚKZÚZ), v okolí ovocných a okrasných školek pak úřad může nařídit likvidaci napadených rostlin. Postřiky antibiotiky, které se v některých zemích proti spále používají, jsou v České republice zakázané.

Jak se bakteriální spála šíří

Bakterie se sama nikam nedostane, potřebuje přenašeče a vlhko. Ve slizu, který vytéká z napadených pletiv, jsou těchto bakterií miliardy a stačí málo, aby se dostaly na zdravý strom.

Hmyz a ptáci

Včely a další opylovači přenesou bakterie z nemocného květu na zdravý. Přenos mohou způsobit i ptáci.

Déšť a vítr

Kapky odrážející se od listů roznesou sliz po koruně, vítr zase vytváří z jemných bakteriálních provazců aerosol.

Zahradní nářadí

Nůžky, pilka nebo jiné zahradní nářadí bez řádné dezinfekce snadno přenese nákazu z větve na větev i mezi stromy.

Sadební materiál

Na velké vzdálenosti se choroba stěhuje přes napadené mladé stromky. Latentně nakažená rostlina nemusí mít žádné příznaky.

Do rostliny se bakterie dostane přirozenými otvory, tedy bliznami květů, průduchy a hydatodami na okrajích listů nebo lenticelami v kůře. Druhou branou jsou poranění po krupobití, silném větru, řezu i po sání hmyzu. Proto se vyplatí držet na uzdě škůdce, kteří pletiva poškozují. Vhodné řešení najdete mezi přípravky proti mšicím.

Nejrizikovější je období květu, a to zejména tehdy, když do teplého počasí přijde déšť nebo dlouhá rosa. Druhou nebezpečnou fází je pozdní letní kvetení, které se u některých odrůd a po přehnojení dusíkem objevuje v době, kdy je infekční tlak nejvyšší.

Jak bojovat proti bakteriální spále

Léčba v pravém slova smyslu neexistuje. Bakterie se pohybuje uvnitř pletiv, kam se kontaktní přípravky nedostanou, a účinná systémová chemie proti ní pro zahrádkáře k dispozici není. Boj proto stojí na mechanickém odstranění nákazy a na hygieně. Postupujte tedy v tomto pořadí.

Prevence, která funguje lépe než jakýkoli zásah

Protože léčba neexistuje, rozhoduje se všechno dřív, než se první příznaky objeví. Nejvíc vám pomůže tohle:

• Odolné odrůdy — v oblastech s potvrzeným výskytem je volba správné odrůdy nejsilnější dostupnou ochranou.
• Zdravý sadební materiál — stromky kupujte v ověřených školkách s rostlinolékařským pasem, nikoli z neznámého zdroje.
• Kontrola okolí — hlohy, skalníky a jeřáby v živých plotech a na mezích prohlížejte stejně pečlivě jako ovocné stromy.
• Uměřené hnojení dusíkem — bujné měkké výhony jsou k infekci nejnáchylnější a snadno vyvolají i druhé letní kvetení.
• Žádný silný letní řez — v době vegetace je riziko infekce bakteriální spálou nejvyšší, proto řez raději neprovádějte.
• Prohlídky po bouřkách a krupobití — poraněná pletiva jsou otevřenou branou, stromy proto vždy zkontrolujte.

Chemická ochrana hraje jen doplňkovou roli. Měďnaté přípravky, které patří mezi fungicidy proti chorobám rostlin, ani přírodní fungicidy napadený strom nevyléčí a nenahradí řez. Používají se preventivně, v termínech uvedených na etiketě přípravku, protože v plné vegetaci mohou poškodit listy i plody. Přehled dalších možností ochrany sadu najdete v kategorii přípravky na ochranu rostlin.

Naše přípravky proti chorobám rostlin

• Proti plísním
• Proti padlí
• Proti kadeřavosti
• Proti moniliové spále
• Proti rzi hrušňové
• Přírodní fungicidy

Bakteriální spála jabloní je choroba, u které se nevyplatí čekat, jestli to strom nějak přežije. Rozhoduje rychlost – je potřeba včas rozpoznat hákovitě ohnutý letorost a zčernalé listy, ohlásit výskyt, vyřezat nákazu s velkou rezervou do zdravého dřeva a odřezané části spálit. K tomu důsledná dezinfekce nářadí, aby se choroba neroznesla dál.

Dlouhodobě vás ochrání spíš správná péče o zahradu než postřiky. Odolné odrůdy, zdravé stromky z ověřené školky, střídmé hnojení dusíkem a pravidelná prohlídka jabloní i okrasných růžovitých keřů v okolí sníží riziko víc než jakýkoli přípravek. Spála je v Česku usídlená natrvalo, ale na konkrétní zahradě rozhoduje pozornost jejího majitele.

Časté otázky o bakteriální spále jabloní