Ačkoliv v České republice žije téměř tisíc druhů pavouků, do našich domovů si pravidelně nachází cestu jen malý zlomek z nich. Každý z těchto „nájemníků“ má své specifické zvyky, oblíbená místa a odlišný vzhled. Naučit se je rozeznávat je prvním krokem k pochopení, proč se u vás objevují a jak s nimi efektivně naložit. Většinou zjistíte, že vaši osminozí společníci jsou spíše plaší a užiteční pomocníci než nebezpeční vetřelci.
Pokoutníci
Pro mnoho lidí je právě pokoutník ztělesněním "toho velkého, chlupatého pavouka", který dokáže v mžiku přeběhnout přes podlahu a zmizet pod nábytkem. Tito pavouci jsou bezesporu nejčastějšími a nejnápadnějšími obyvateli našich sklepů, garáží, půd a méně frekventovaných koutů obytných místností. V našich podmínkách se nejčastěji setkáme s pokoutníkem domácím ( Tegenaria domestica ) nebo pokoutníkem tmavým (Tegenaria atrica) .
Jejich poznávacím znamením je černé robustní tělo, dlouhé nohy a typická plachetkovitá pavučina s trychtýřovitým úkrytem v rohu, kde pavouk aktivní především v noci číhá na svou kořist.
Přestože jejich velikost a blesková rychlost mohou nahánět hrůzu, jsou pro člověka naprosto neškodní. Jsou extrémně plaší a jejich první reakcí na vyrušení je okamžitý úprk do bezpečí.
Kousnutí je naprosto výjimečné a dochází k němu jen při silném a nechtěném přimáčknutí. Jejich chelicery (kusadla) navíc jen stěží proniknou lidskou kůží a případné štípnutí nepůsobí větší bolest než píchnutí špendlíkem.
Třesavka velká
S tímto pavoukem se setkal snad každý. Třesavka velká (Pholcus phalangioides) je onen křehce vypadající tvor s malým tělíčkem a neúměrně dlouhýma, tenkýma nohama, který si staví nepravidelné, řídké sítě nejčastěji v rozích u stropu.
Své jméno získala díky unikátnímu obrannému mechanismu, když se cítí ohrožena, začne se ve své síti rychle rozkmitat, čímž se stane pro predátora téměř neviditelnou. Málokdo však tuší, že tento nenápadný tvor je ve skutečnosti elitní predátor.
Třesavky jsou naprosto neškodné a pro vaši domácnost dokonce velmi užitečné. Jsou to totiž zdatní lovci, kteří si troufnou i na kořist mnohem větší, než jsou oni sami, včetně obávaných pokoutníků.
Mít v domě třesavku tak znamená mít přirozeného ochránce, který pomáhá regulovat populaci ostatních pavouků a hmyzu.
Snovačka domácí
Dalším běžným obyvatelem našich domovů je snovačka domácí (Parasteatoda tepidariorum). Jedná se o menšího pavouka s kulatým, často skvrnitým zadečkem, který je známý tvorbou nepravidelných, trojrozměrných a poněkud chaotických pavučin. Tyto sítě často najdete v okenních rámech, za nábytkem, v rozích místností nebo na jiných nerušených místech.
Ačkoliv je vzdálenou příbuznou obávaných černých vdov, je pro člověka zcela neškodná a její přítomnost svědčí spíše o dostatku drobného hmyzu, kterým se živí.
Křižák obecný
Křižák obecný (Araneus diadematus) je mistrem v tkaní dokonalých kolových sítí, které obdivujeme na zahradách, mezi keři nebo v rámech oken. Poznáte ho snadno podle velkého, kulatého zadečku s charakteristickou bílou křížovou kresbou.
Do našich domovů se dostává téměř výhradně omylem, když si svou síť postaví příliš blízko dveří či oken. Není přizpůsoben životu v suchém interiérovém prostředí a dlouho zde nepřežije.
Pokud ho najdete doma, nejlepším řešením je ho opatrně odchytit pomocí sklenice a papíru a vypustit ven na zahradu. Tam bude mnohem užitečnější v boji proti komárům a dalšímu létajícímu hmyzu a pro člověka nepředstavuje absolutně žádné riziko.
Skákavky
Do našich domovů občas zavítají i zástupci jedné z nejinteligentnějších a nejzajímavějších pavoučích čeledí. Na rozdíl od ostatních si nestaví sítě k lovu, ale spoléhají na svůj vynikající zrak a schopnost skákat.
Skákavka pruhovaná (Salticus scenicus), často přezdívaná „zebří pavouk“, je typickým synantropním druhem, zvyklým na život v blízkosti člověka. Bezpečně ji poznáte podle nezaměnitelného černobílého pruhování. Je to milovnice slunce, a proto ji nejčastěji spatříte na prosluněných zdech domů, plotech či okenních parapetech.
Její zvědavé chování, kdy se často zastaví a natočí směrem k vám, z ní činí jednoho z nejsympatičtějších pavoučích sousedů.
Její příbuzná, skákavka obecná (Evarcha falcata), je hojně rozšířená na zahradách a v parcích, kde na nízké vegetaci aktivně pátrá po kořisti. Je menší a méně nápadně zbarvená, ale stejně fascinující svým loveckým chováním.
Obě skákavky jsou pro člověka naprosto neškodné, jejich kousnutí je zcela nepravděpodobné a bez jakýchkoliv následků.
Zápřednice jedovatá
Na závěr se podívejme na jediného pavouka v České republice, jehož jméno je často skloňováno s respektem i obavami. Zápřednice jedovatá (Cheiracanthium punctorium) je jediným naším druhem, jehož kousnutí může být pro člověka skutečně bolestivé. Je proto důležité umět si ji správně identifikovat. Má typicky žlutozelené až světle hnědé zbarvení a velmi výrazné, dopředu směřující chelicery s červenohnědými špičkami.
Primárně žije venku na vysokých travinách a loukách, do domů se dostává spíše omylem na konci léta. Její kousnutí, ke kterému dochází výhradně v sebeobraně při přimáčknutí, je bolestivé a přirovnává se k bodnutí vosou.
Může způsobit lokální otok, zarudnutí a někdy i dočasnou nevolnost. Příznaky však u zdravého člověka obvykle do 24 hodin samy odezní a kousnutí není život ohrožující. Setkání s ní v interiéru je navíc velmi vzácné.
Křižák zelený
Křižák zelený (Araniella cucurbitina) patří mezi drobnější pavouky, které ale snadno upoutají neobvyklým zeleným zbarvením. Díky němu výborně splývá s listy a vegetací, kde tráví většinu života. Nejčastěji se vyskytuje na zahradách, keřích, stromech nebo v okolí oken, odkud může jen výjimečně proniknout i do interiéru. Typický je pro něj menší vzrůst a nápadně zelený zadeček, zatímco zbytek těla bývá světlejší, často do žlutohnědých nebo lehce načervenalých odstínů.
Přestože může působit nezvykle, nejde o žádného vzácného ani nebezpečného návštěvníka. Naopak se jedná o běžný druh, který je v přírodě užitečný jako lovec drobného hmyzu.
Pro člověka je křižák zelený neškodný a v domácnosti se objevuje spíše náhodně. Pokud ho uvnitř objevíte, obvykle stačí ho šetrně odchytit a přenést ven. Ve venkovním prostředí pro něj totiž panují přirozené podmínky, kde může dál plnit svou roli nenápadného predátora.
Ačkoliv většina pavouků, se kterými se v domácnosti setkáte, člověku nijak neškodí a naopak pomáhá s lovem drobného hmyzu, jejich přítomnost nemusí být každému příjemná. Pokud je doma jednoduše nechcete, existují spolehlivé přípravky proti pavoukům, které pomohou udržet domácnost bez pavučin a nevítaných osminohých návštěvníků.
