Papriky jsou plodová zelenina patřící do čeledi lilkovitých (Solanaceae), která čítá desítky odrůd. Při pěstování paprik je třeba myslet nejen na to, že jsou náchylné na chlad či vítr, ale ohrožuje je také celá škála škůdců. Tento článek shrnuje nejčastější škůdce klasických odrůd paprik i chilli papriček, a přináší i účinné tipy, jak jim předcházet a v případě potřeby se jich i zbavit. 
Mšice
Mšice patří u paprik mezi nejčastější škůdce – nejvýznamnějšími druhy jsou mšice broskvoňová (Myzus persicae), mšice řešetláková (Aphis nasturtii) nebo mšice bavlníková (Aphis gossypii), která se vyskytuje zejména ve sklenících. Kromě běžných odrůd paprik jsou mšice také rozšířeným škůdcem chilli papriček. Rostlinám škodí hned několika způsoby:
- sají šťávu z měkkých pletiv, což vede ke kroucení listů a zpomalení růstu rostliny i plodů,
- přenášejí virové choroby vedoucí k deformaci listů a blednutí plodů,
- vylučují medovici, která podporuje růst černé plísně a láká mravence,
- vedou k celkovému oslabení rostliny a zvyšují její náchylnost k dalším chorobám.
Prevence proti výskytu mšic spočívá v odplevelování a zajištění dobré cirkulace vzduchu mezi rostlinami skrze zachování dostatečných rozestupů při výsadbě, popř. pravidelným větráním ve skleníku. V rámci biologické ochrany je vhodné na záhonech podporovat výskyt přirozených nepřátel mšic, jako je slunéčko sedmitečné nebo pestřenka. Mšicím se pak můžete bránit i přírodními postřiky nebo speciálními insekticidními přípravky.
Molice skleníková
Molice skleníková je typickým škůdcem na paprikách a chilli papričkách ve skleníku. Právě teplé a vlhké prostředí jí poskytuje ideální podmínky pro rychlé množení, díky čemuž patří mezi nejproblematičtější a nejškodlivější druhy hmyzu. U napadených rostlin dochází k oslabení a zpomalení růstu, někdy dokonce přímo k úhynu. Stejně jako u mšic, i molice sají rostlinnou šťávu a přenášejí virové choroby.
Při prevenci proti výskytu molic dbejte na čistotu skleníků, pravidelné větrání a regulaci vlhkosti. Přirozenými nepřáteli molic jsou slunéčka nebo dravé ploštice, kterým se obyčejně ve skleníku daří i dlouhodobě. V boji proti molicím můžete vsadit také na lepové lapače na molice, častější oplachování rostlin, přírodní postřiky nebo speciální insekticidy.
Mandelinka bramborová
Mandelinka bramborová je známým postrachem brambor – kromě nich ale napadá i další zeleninu spadající do čeledi lilkovitých, tedy i papriky. Larvy i dospělí jedinci ožírají listy, kvůli čemuž dochází k poklesu míry fotosyntézy. U rostlin pak dochází k oslabení růstu a snížené schopnosti nasazení plodů. Některé mladé sazenice pak mohou mandelinky zničit úplně.
V rámci ochrany paprik proti mandelince je vhodné pravidelně střídat druh plodin pěstovaných na daném místě, kypření půdy nebo podpora výskytu přirozených nepřátel (draví brouci, pavouci). Další možnost pak představují lepové lapače, přírodní postřiky proti mandelinkám i insekticidy. Nebezpečí mandelinky však spočívá i v její odolnosti vůči některým insekticidním látkám, přičemž vysoce efektivním přípravkem stále zůstává např. Mospilan.
Sviluška chmelová
Sviluška chmelová patří mezi rostlinné roztoče a napadá široké spektrum rostlin – včetně paprik. Daří se jí zejména ve sklenících. Sviluška vysává obsah rostlinných buněk, což vede k tvorbě světlých teček na listech a jejich následnému žloutnutí a padání. Napadené rostliny poznáte také podle jemných pavučinek.
Sviluškám vyhovuje suché prostředí, jejich výskytu tak můžete předcházet zvýšením vlhkosti ve skleníku a také pravidelným omýváním rostlin. Velmi dobře také na svilušky působí přírodní postřiky a insekticidní přípravky.
Třásněnka západní
Třásněnka je drobný hmyz, který se vyskytuje zejména ve sklenících. Saje buněčnou šťávu z rostlin, čímž vytváří stříbřité nebo bělavé skvrny na listech. V důsledku toho často dochází k deformaci nových listů a květů a k tvorbě jizviček na povrchu plodů. Kromě toho mohou třásněnky přenášet některé virové choroby rostlin, a napadají jak běžné druhy paprik, tak i chilli papričky.
Třásněnky kladou vajíčka přímo do pletiva rostliny, čímž je chrání před účinkem postřiků a insekticidů – zpravidla je tedy při likvidaci tohoto škůdce potřeba provést více zásahů. Napadené rostliny je v první řadě nutné izolovat a osprchovat. Dalším krokem je využití přírodních postřiků a lepových desek proti třásněnkám. Na závěr přicházejí v úvahu i chemické insekticidy, které je ale vhodné střídat. jelikož třásněnky si mohou na tyto látky vytvořit rezistenci.
Vrtalka zahradní
Larvy vrtalky zahradní vytvářejí pod pokožkou listů paprik drobné chodbičky, což vede ke žloutnutí, deformaci nebo předčasnému opadávání listů. U rostliny tak dochází ke snížení plochy pro fotosyntézu, čímž se zpomaluje její růst a výnosnost. Vrtalkám vyhovuje teplé prostředí, problematické proto mohou být hlavně ve sklenících.
Zejména na jaře a na podzim je vhodné chránit rostliny proti vrtalkám pomocí fyzické bariéry – např. sítí neprostupných pro hmyz. Využít můžete také lepové pásky a desky nebo insekticidní postřiky.
Zavíječ paprikový
Zavíječ paprikový je drobný noční motýl, který se v běžné řeči často označuje jako “mol”. Dospělí jedinci kladou larvy, které pak požírají plody paprik, a znehodnocují je svými výkaly. Na plodech si také můžete často všimnout drobných pavučinek a malých kulatých otvorů, kterými se larvy zavíječe dostávají dovnitř. Kromě plodů však mohou larvy ničit také listy a květy, což vede k oslabení a zpomalení růstu rostliny či snížené násadě plodů.
Účinnou ochranou paprik proti zavíječi jsou lapače s obsahem feromonů, které tento hmyz lákají. V případě silného zamoření je vhodné vsadit na prověřené insekticidní spreje, při výskytu ve sklenících jsou alternativou také dýmovnice proti hmyzu.
