Každý sadař a zahrádkář touží po bohaté sklizni sladkých, šťavnatých švestek. Jedním z největších škůdců, se kterým je potřeba se vypořádat, je pilatka švestková. Její larvy jsou zodpovědné za nechvalně známou červivost mladých plodů. Podíváme se na to, jak pilatku švestkovou poznat a zbavit se jí, a také na to, jak švestky preventivně ochránit.
Jak vypadá pilatka švestková
Dospělá pilatka švestková je malý blanokřídlý hmyz, který na první pohled může připomínat drobnou vosičku nebo mušku. Dorůstá velikosti pouhých 4 až 5 milimetrů. Tělo má převážně tmavě hnědé až černé, s jemnými žlutohnědými znaky, a její křídla jsou průhledná s výraznou žilnatinou.
Larvy pilatek jako hlavní škůdci
Právě larva pilatky švestkové, často nesprávně označovaná jako červ, je stadiem, které páchá škody. Jde o bělavou až nažloutlou housenku s lesklou, světle hnědou hlavou. Dorůstá délky 9 až 11 milimetrů a má šest párů panožek, na rozdíl od larev obalečů, kteří způsobují červivost zrajících plodů.
Kde se berou pilatky
Pilatky přezimují v půdě pod korunami stromů, které v předchozím roce hostily jejich larvy. Na jaře, obvykle v době, kdy slivoně začínají kvést, se z kukel v zemi líhnou dospělí jedinci. Ti se okamžitě vydávají do rozkvetlých korun, kde se páří. Samičky poté kladou svá vajíčka, každé jednotlivě, do květních kalichů, těsně pod kališní lístky. Ačkoliv je jejím hlavním hostitelem slivoň, nepohrdne ani příbuznými druhy, jako jsou mirabelky, slívy, a v menší míře může napadat i třešně či meruňky.
Čím se živí pilatky švestkové?
Dospělé pilatky jsou víceméně neškodné. Živí se nektarem a pylem z květů, čímž se podílejí na životě kvetoucího sadu. Jejich potomci ale představují hrozbu. Po vylíhnutí z vajíčka se larva okamžitě začíná živit pletivy mladého, právě se tvořícího plodu. Nejprve vyžírá povrchovou chodbičku pod slupkou, ale brzy proniká hlouběji k jádru, kde ničí celou vnitřní strukturu plodu. Jediná larva dokáže postupně zlikvidovat 3 až 4 plody.
Životní cyklus pilatky švestkové
Na jaře se dospělci líhnou z kukel v půdě a nalétávají na kvetoucí stromy. Po spáření klade samička vajíčka do květů. Zhruba za jeden až dva týdny se z vajíček líhnou larvy, které se okamžitě zavrtávají do mladých plodů. Během svého vývoje, který trvá přibližně 3 až 4 týdny, projde larva pěti vývojovými stadii. Po dosažení dospělosti larva opouští poslední napadený plod, spouští se na zem a zavrtává se do hloubky 5 až 10 cm. Zde si vytvoří pevný kokon, ve kterém přečká zimu až do dalšího jara, kdy se celý cyklus opakuje.
Jak poznat napadení pilatkou švestkovou
První signály jsou velmi nenápadné. Na povrchu malého zeleného plodu se objeví drobná, černající se tečka, často s kapičkou zaschlé pryskyřice. To je místo, kde se larva zavrtala dovnitř. Později se na plodu objeví větší, černý otvor, kterým larva plod opustila, aby napadla další.
Napadené plody se přestávají vyvíjet, získávají fialový až modravý nádech a během několika týdnů hromadně opadávají. Pokud takový spadaný plod rozříznete, uvnitř naleznete dutinu vyplněnou tmavým, mazlavým trusem a s velkou pravděpodobností i samotnou bělavou larvou.
Jak zlikvidovat pilatku švestkovou
Prvním krokem je monitoring. Ještě před rozkvětem stromů rozvěste do korun bílé lepové desky. Bílá barva pilatky láká a desky vám spolehlivě signalizují začátek jejich náletu. Jakmile se na deskách objeví první dospělci, víte, že je čas připravit se na zásah.
Po celou dobu, kdy napadené plody opadávají (obvykle v červnu), je důsledně sbírejte a nekompromisně ničte – spálením, vhozením do nádoby s vodou nebo zakopáním hluboko do země. Nikdy je nenechávejte ležet pod stromem ani je nedávejte na kompost, protože larvy v nich přežijí a dokončí svůj vývoj.
Pokud je tlak škůdce silný, je nutné přistoupit k postřiku na pilatky, který se provádí těsně po odkvětu, tedy ve chvíli, kdy opadlo přibližně 80–90 % okvětních lístků. V žádném případě nestříkejte do plně rozkvetlých stromů, zlikvidovali byste včely a další opylovače. Cílem je zasáhnout čerstvě vylíhlé larvy dříve, než se zavrtají hluboko do plodů. Můžete sáhnout po přírodních insekticidech, které jsou šetrné k životnímu prostředí a užitečným organismům. V případě velmi silného napadení v minulých letech lze použít konvenční insekticidy, vždy však striktně dodržujte pokyny na etiketě, ochranné lhůty a používejte ochranné pomůcky.
Naše přípravky na pilatku švestkovou
Jak ochránit švestky před pilatkami
Podzimní a jarní péče o půdu
Zásah v této fázi je mimořádně efektivní, protože cílí na nejzranitelnější stadium pilatky – přezimující larvu v kokonu. Po sklizni, během podzimu, důkladně zryjte nebo hluboce okopejte půdu pod celou plochou koruny stromu, a to do hloubky alespoň 15–20 cm. Tímto mechanickým zásahem vynesete zámotky s larvami na povrch, kde je přes zimu zničí mráz, nebo se stanou snadnou kořistí pro ptáky a jiné predátory. Brzy na jaře, ještě před rašením, je vhodné provést mělčí okopávku znovu. Tím narušíte ty jedince, kteří zimu přečkali, a zkomplikujete jim líhnutí a následný výlet do korun stromů.
Pravidelná kontrola
V každém opadaném plodu se stále nachází živá larva, která jen čeká na dokončení svého vývoje. Od konce května a po celý červen proto pravidelně, ideálně každý druhý den, procházejte zahradu nebo sad a sbírejte všechny opadané plody.
Sesbírané plody nikdy nedávejte na kompost, protože larva v něm bez problémů přežije a dokončí svůj vývoj. Nejlepší je jejich okamžitá a nekompromisní likvidace – spálením, vhozením do nádoby s vodou a zatížením, aby zůstaly pod hladinou, nebo hlubokým zakopáním. Každý takto zničený plod znamená o jednu dospělou pilatku a desítky nenakladených vajíček méně v příštím roce.
Využití lepových desek
Rozvěste bílé lepové desky do korun stromů ještě před začátkem kvetení, protože bílá barva dospělce pilatek silně přitahuje. Jakmile se na nich objeví první zachycení jedinci, víte, že nálet začal a je třeba zpozornět a připravit se na případný postřik po odkvětu.
Lepové desky na pilatky také slouží k jejich částečnému odchytu. Ačkoliv nezachytí celou populaci, každá chycená samička znamená o desítky nenakladených vajíček méně. Desky pravidelně kontrolujte a v případě zaplnění hmyzem nebo nečistotami je vyměňte za nové.
Podpora přirozených nepřátel
Vyvěste v blízkosti slivoní ptačí budky pro sýkory a další hmyzožravé ptáky, kteří aktivně vyhledávají larvy a housenky. Vysaďte v okolí stromů kvetoucí pásy bylin, jako je kopr, řebříček, měsíček nebo svazenka. Tyto rostliny lákají užitečný dravý hmyz – slunéčka, zlatoočka a pestřenky – jejichž larvy se živí mimo jiné i vajíčky a mladými larvami pilatek. Zároveň se vyhýbejte používání širokospektrálních insekticidů, které by zničily nejen škůdce, ale i tyto cenné pomocníky.
Posilování kondice stromů
Zdravý, vitální a nestresovaný strom je přirozeně odolnější vůči napadení škůdci. Zajistěte stromu vyváženou výživu. Vyhněte se přehnojování dusíkem, které podporuje růst měkkých pletiv, jež jsou pro škůdce atraktivnější. Naopak dbejte na dostatek draslíku a fosforu, které podporují pevnost pletiv a celkovou vitalitu.
V období déletrvajícího sucha, zejména v květnu a červnu, dopřejte stromu vydatnou zálivku přímo ke kořenům. Stres ze sucha strom oslabuje a činí ho náchylnějším. Pravidelným a správně provedeným řezem udržujte korunu vzdušnou a prosvětlenou. To nejen zlepšuje kvalitu plodů, ale také vytváří nepříznivé mikroklima pro vývoj škůdců.