Molice skleníková je drobný savý hmyz z čeledi molicovitých, který patří mezi nejproblematičtější škůdce skleníkových i pokojových rostlin. Kvůli globalizaci a intenzivnímu pěstování je dnes její výskyt celosvětový a způsobuje značné hospodářské škody na zelenině, okrasných i užitkových rostlinách. Podáváme se na to, jak molice poznat a účinně se jich zbavit.
Zdroj obrázku: Wikimedia Commons, autor: Schlaghecken Josef
Jak vypadá molice
Molice na první pohled připomínající miniaturní bílou mušku. Přestože je ve skutečnosti blíže příbuzná mšicím než octomilkám nebo ovocným muškám, její drobné tělíčko, jemná křídla a bílý práškovitý povlak mohou při zběžném pohledu snadno svádět k záměně.
Nejčastěji si jí všimnete v okamžiku, kdy se po dotyku s rostlinou zvedne malý obláček těchto bílých „mušek“ ze spodní strany listů, kde běžně sedí.
Dospělé molice měří cca 2 mm, takže jsou pouhým okem patrné jen jako maličké mušky. Tělo je světle žluté až bělavé barvy s dvěma páry křídel, která jsou pokrytá jemným voskovým práškem. Tento voskový povlak je natolik výrazný, že při dotyku může zanechat bílý film na prstech.
Jak rychle se molice množí
Molice se dokážou množit velice rychle a celý cyklus od nakladení vajíčka po vylíhnutí dospělce může trvat pouze 3 týdny. S vyšší teplotou se tento cyklus ještě zkracuje. Dospělé molice žijí cca 3–6 týdnů a za tu dobu jsou schopny naklást stovky vajíček. Během roku mohou mít několik generací, a protože se jim velice daří při vyšší teplotě, jsou molice jedním z nejškodlivějších škůdců ve skleníku.
Jak molice škodí
Napadení molicemi způsobuje oslabení, zpomalení růstu nebo dokonce úhyn napadených rostlin. Hlavní škodlivost spočívá v sání rostlinných šťáv. To rostliny oslabuje, způsobuje žloutnutí, vadnutí a předčasné opadávání listů. Silně napadené rostliny mohou zaostávat v růstu, mít deformované listy nebo špatně nasazovat květy a plody.
Molice také mohou přenášet různé virové choroby, zejména v zeleninových kulturách (například rajčata, okurky, papriky). Přenos virů probíhá při sání, kdy molice přenáší infekci z jedné rostliny na druhou.
V jakém prostředí se molicím nejvíce daří
Molicím skleníkovým se nejvíce daří v teplém a vlhkém prostředí, kde mají ideální podmínky pro rychlý vývoj a množení. Nejčastěji se proto vyskytují ve sklenících, pařeništích a fóliovnících, kde je stabilní teplota, vyšší vlhkost vzduchu a dostatek hostitelských rostlin. Nejvhodnější teploty pro vývoj molic se pohybují v rozmezí 22–28 °C. V těchto podmínkách probíhá celý životní cyklus velmi rychle (do 3 týdnů).
Účinné postřiky na molice
Postřiky na molice jsou jedním z nejspolehlivějších a nejrychlejších způsobů, jak ochránit rostliny před těmito škůdci. Často účinkují nejen proti molicím, ale i dalším škůdcům, jako jsou mšice, svilušky nebo třásněnky. Postřiky lze rozdělit na syntetické a přírodní.
Postřiky působí buď kontaktně (ničí škůdce při přímém zasažení), nebo systémově (rostlina účinnou látku vstřebá a škůdce je zahuben při sání šťávy). Moderní přípravky často kombinují oba účinky pro maximální efekt.
Použití postřiků na molice:
- Postřikujte zejména spodní strany listů, kde se molice nejčastěji vyskytují a kladou vajíčka.
- Pro maximální účinnost je třeba zásah opakovat po 7–10 dnech, protože některá vývojová stádia molic jsou vůči postřikům odolná.
- Vždy dodržujte návod výrobce, karenční dobu a střídání účinných látek, aby nedošlo ke vzniku rezistence.
Jak na molice bez chemie
Na molice lze úspěšně vyzrát i bez chemie. Kombinací mechanických opatření, biologické ochrany a přírodních postřiků lze molice potlačit a ochránit vaše rostliny šetrně a ekologicky.
Mechanické metody
Lepové lapače na molice
Lepové lapače na molice (žluté lepové desky) jsou jednoduchým, ale velmi efektivní způsob, jak omezit výskyt molic a dalších létajících škůdců. Jasně žlutá barva přiláká nejen molice, ale i další škůdce, jako jsou smutnice, mšice a třásněnky. Lapače slouží nejen k odchytu dospělců, ale také k včasnému zjištění výskytu škůdců. Pravidelně je kontrolujte a vyměňujte, jakmile se povrch zaplní.
Oplachování rostlin
U menších rostlin nebo při menším napadení můžete pravidelně omývat spodní strany listů silnějším proudem vody. Tím odstraníte část larev i dospělců. Tento postup je vhodné opakovat, protože molice kladou vajíčka opakovaně.
Odstraňování napadených částí rostlin
Silně napadené listy a výhony je nejlepší odstřihnout a ihned zlikvidovat (ne kompostovat, ale odnést mimo zahradu či skleník).
Přírodní insekticidy na molice
Přírodní insekticidy na molice jsou vhodné pro všechny, kdo chtějí chránit své rostliny šetrně a ekologicky. Jsou založené na přírodních látkách, které jsou účinné proti molicím i dalším škůdcům, ale neškodí užitečným organismům (například včelám, slunéčkům nebo zlatoočkám). Některé přírodní přípravky mají i repelentní účinek, takže molice odpuzují.
Použití přírodních insekticidů na molice
- Lze je aplikovat na zeleninu, ovoce i okrasné rostliny.
- Vhodné i pro opakované použití během vegetace.
- Nezanechávají rezidua a jsou bezpečné pro sklizeň krátce po aplikaci (většinou mají velmi krátkou nebo žádnou karenční dobu).
Biologická ochrana
Parazitické vosičky
Tyto drobné vosičky kladou vajíčka přímo do larev molic, které tak zahubí. Vosičky lze zakoupit ve specializovaných zahradnických prodejnách a vypustit přímo mezi rostliny. Jsou velmi účinné zejména ve skleníkových podmínkách.
Dravé ploštice
Dravé ploštice jsou malý zelený hmyz, který loví nejen larvy, ale i dospělé molice. Kromě toho se živí i dalšími škůdci, například sviluškami nebo třásněnkami. Jsou vhodné zejména do skleníků s rajčaty, paprikami a okurkami, kde mohou dlouhodobě působit.
Slunéčka
Některé druhy slunéček jsou specializované na lov molic. Dospělci i larvy těchto slunéček požírají vajíčka, larvy i dospělé molice. Jedno slunéčko dokáže za den zkonzumovat desítky larev molic, a tím výrazně snížit jejich počet. Slunéčka jsou vhodná pro ekologické pěstování a nejlépe fungují v uzavřených prostorách.
Zlatoočky
Zlatoočky jsou užitečný hmyz, jehož larvy jsou velmi žravé a dravé. Loví široké spektrum škůdců, včetně molic, mšic a svilušek. Jedna larva zlatoočky může během svého vývoje zkonzumovat až stovky larev molic. Zlatoočky lze využít jak ve skleníku, tak na venkovních záhonech.
Preventivní opatření před molicemi
Prevence je nejefektivnější a zároveň nejlevnější způsob, jak předejít napadení molicemi a dalším škodlivým hmyzem.
- Pravidelná kontrola rostlin: Dvakrát týdně pečlivě prohlížejte spodní strany listů, kde se molice nejčastěji vyskytují.
- Regulace vlhkosti: Udržujte vzdušnou vlhkost ve skleníku pod 70 %, vyšší vlhkost molicím prospívá.
- Pravidelné větrání: Větrejte skleník, abyste omezili šíření škůdců a snížili vlhkost vzduchu.
- Čistota skleníku: Pravidelně odstraňujte zbytky rostlin a plevel, které mohou být zdrojem škůdců.
- Lepové lapače: Instalujte je preventivně mezi rostliny pro včasné zachycení a monitoring molic.
- Sítě proti hmyzu: Umístěte je na okna a dveře skleníku, aby se molice nedostaly dovnitř.
- Střídání plodin: Nepěstujte stejné druhy rostlin na stejném místě více sezón po sobě, čímž snížíte riziko přemnožení škůdců.
Zdroj obrázku: Wikimedia Commons, autor: Oregon State University
Vývojová stádia molic
Vývojová stádia molic jsou typická proměnou nedokonalou, tedy bez pravé kukly. Celý vývoj probíhá na rostlině, nejčastěji na spodní straně listů.
1. Vajíčko
Samice klade drobná, hruškovitá vajíčka na spodní stranu listů, často v malých skupinkách nebo v obloučcích podél žilek. Vajíčka jsou velmi malá, asi 0,2 mm dlouhá, nejprve bělavá, později šednou. Přibližně za týden (v závislosti na teplotě) se z vajíček líhnou larvy.
2. Larvy (nymfy)
Molice mají čtyři larvální stádia:
První stadium: je jediné pohyblivé. Čerstvě vylíhlá larva je velmi malá, průhledná a oválná. Aktivně vyhledává vhodné místo k přisátí na spodní straně listu.
Druhé až čtvrté stadium: jsou již nepohyblivá. Larvy jsou přisáté na listu, ploché, oválné, žlutozelené až bělavé barvy. Postupně rostou, jejich tělo může být lemováno jemnými voskovými výrůstky z voskových žláz. V těchto stádiích intenzivně sají rostlinné šťávy.
3. Puparium (nepravá kukla)
Poslední čtvrté larvální stadium se označuje jako puparium. Larva je v této fázi plochá, oválná, s výraznějším voskovým lemem a často s drobnými výčnělky. Puparium je na listu pevně přichycené a uvnitř probíhá přeměna v dospělce. Barva puparia (schránky) může být žlutavá až načernalá, podle stáří.
4. Dospělec
Z puparia se líhne dospělá molice. Dospělec je malý, bělavý hmyz s dvěma páry křídel pokrytých bílým voskovým práškem. Po vylíhnutí zůstává prázdné puparium na listu jako důkaz výskytu škůdce. Tělo je moučně bílé a velké asi 2 mm, křídla jsou pokrytá jemným voskovým práškem.
Které rostliny napadají molice nejčastěji a jak je chránit
1. Skleníkové rostliny
Nejčastěji napadané rostliny: Rajčata, papriky, okurky, lilek, saláty.
Příznaky napadení rostlin ve skleníku:
- Na spodní straně listů jsou vidět drobné bílé mušky, které při dotyku vyletují.
- Listy žloutnou, ztrácejí vitalitu, mohou se kroutit nebo předčasně opadávat.
- Na listech je lepkavý povlak (medovice), který vylučují molice.
- Na medovici se často tvoří černá plíseň (tzv. černě).
- Rostliny celkově chřadnou a mají zpomalený růst.
Jak ochránit skleník před molicemi
Instalujte sítě proti hmyzu na větrací otvory a dveře, abyste zabránili pronikání molic zvenčí. Pravidelně kontrolujte rostliny a využívejte žluté lepové desky k včasnému odhalení prvních jedinců. Velmi účinná je také biologická ochrana, například vypouštění parazitických vosiček nebo dravých ploštic, které molice přirozeně likvidují.
Na konci sezóny důkladně vyčistěte a vydezinfikujte celý skleník, včetně konstrukcí a nářadí, abyste odstranili přezimující škůdce. Udržujte optimální vlhkost a zajistěte pravidelné větrání, protože molice se lépe množí ve vlhkém a dusném prostředí. Nezapomínejte ani na střídání plodin, které snižuje riziko přemnožení škůdců v půdě.
2. Venkovní záhony
Nejčastěji napadané rostliny: Zelí, kapusta, květák, kedlubna, dýně, cukety.
Příznaky napadení záhonů:
- Bílé mušky na spodní straně listů, které se zvedají při dotyku
- Blednutí, žloutnutí a deformace listů
- Lepkavá medovice a následně černá plíseň
- Slabší růst a poškození hlávek
Jak ochránit venkovní záhony před molicemi
Pro omezení výskytu molic použijte reflexní mulč, například stříbrnou nebo hliníkovou fólii, která odrazuje létající škůdce. Vysazujte náchylné plodiny ve smíšené kultuře spolu s aromatickými rostlinami, jako je bazalka nebo česnek, jejichž vůně molice odpuzuje. Pravidelně kontrolujte zejména brukvovitou zeleninu a pečlivě prohlížejte spodní strany listů, kde se molice nejčastěji vyskytují.
Podporujte biodiverzitu výsadbou květin, které lákají přirozené nepřátele molic, například slunéčka nebo zlatoočky. Pokud zaznamenáte první příznaky napadení, ihned zasáhněte vhodnými prostředky, abyste zabránili dalšímu šíření škůdce.
3. Pokojové rostliny
Nejčastěji napadané rostliny: Gerbery, fuchsie, chryzantémy, vánoční hvězdy (poinsettie), velkokvěté muškáty.
Příznaky napadení pokojových rostlin:
- Na spodní straně listů se drží bílé mušky, které při pohybu s květináčem vyletují.
- Listy žloutnou, opadávají, rostlina vypadá unaveně a neprospívá.
- Povrch listů je lepkavý, může se objevit černý povlak (plíseň).
- Květiny méně kvetou, někdy přestávají růst.
Jak ochránit pokojové rostliny před napadením
Nově pořízené rostliny držte alespoň dva týdny v karanténě, abyste zabránili zavlečení molic do domácnosti. Pravidelně rostliny sprchujte vlažnou vodou, zejména spodní strany listů, kde se molice často usazují. K rostlinám umístěte žluté lepové desky, které pomohou včas odhalit první výskyt škůdce. Jako prevenci i při prvních příznacích napadení používejte mýdlový roztok, který molice účinně odstraňuje, případně aplikujte postřik nimbovým olejem, který je šetrný k rostlinám i domácímu prostředí.
Jak molice přezimují
Molice v našich podmínkách obvykle nejsou schopné přežít mrazy ve venkovním prostředí, protože jsou citlivé na nízké teploty. Přesto však mají několik způsobů, jak přežít zimu.
- Skleníky a fóliovníky: Pokud nejsou po sezóně důkladně vyčištěny, mohou zde molice přežívat na zbytcích rostlin, plevelu nebo v půdě.
- Okrasné rostliny přenesené na zimu dovnitř: Molice často přežívají na pokojových nebo balkonových rostlinách, které jsou na zimu přesunuty do interiéru, zimní zahrady nebo vytápěného skleníku.
- Mulč a kompost: V místech, kde teploty neklesnou pod nulu (například v silné vrstvě mulče nebo v kompostu), mohou molice přežít v různých vývojových stádiích.
- Zbytky rostlin: Neodklizené části napadených plodin, zejména plevel, jsou častým útočištěm pro přezimování.
- Vytápěné interiéry: Na pokojových rostlinách, v zimních zahradách a vytápěných prostorách mohou molice žít a množit se i v zimě.
Jaký je rozdíl mezi molicí a mšicí
Mšice a molice se často pletou, protože oba tito škůdci způsobují podobné škody – sají rostlinné šťávy, vylučují lepkavou medovici a mohou přenášet virové choroby. Navíc se oba vyskytují hlavně na spodních stranách listů a při přemnožení vytvářejí početné kolonie. Pro nepozorné oko mohou být drobné bílé molice zaměněny za světlejší mšice, zvlášť v raných stádiích vývoje. Pro lepší přehled jsme vytvořili tabulku s hlavními rozdíly mezi molicemi a mšicemi.
| Vlastnost | Molice | Mšice |
|---|---|---|
| Velikost | 1–2 mm | 4–7 mm |
| Barva | Bílá, nažloutlá, bělavá | Zelená, černá, žlutá, hnědá, červená |
| Tvar těla | Oválné, křehké tělo, pokryté voskovým povlakem | Hruškovitý, měkké tělo, bez vosku |
| Křídla | Dva páry bílých, práškovitých křídel | Většina bez křídel, některé okřídlené formy |
| Pohyblivost | Dobře létá, při vyrušení vzlétá | Pomalu lezoucí, většinou nelétá |
| Kde se vyskytuje | Skleníky, pokojové rostliny, spodní strana listů | Venkovní i pokojové rostliny, stonky, listy, poupata |
| Viditelnost | Snadno rozpoznatelné při vyrušení (bílý „oblak“) | Malé kolonie, často méně nápadné |