Objevili jste na listech své oblíbené monstery stříbřité mapy? Všimli jste si, že poupata růží se deformují a květy jsou pokroucené? Nebo se na listech okurek objevují drobné černé tečky, které nejdou smýt? S největší pravděpodobností se vaše rostliny staly hostitelem třásněnek, které jsou jedni z nejúpornějších a nejzákeřnějších škůdců.
Zdroj obrázku: Wikimedia Commons, autor: Jesse Rorabaugh.
Jak vypadají třásněnky
Třásněnka je velmi drobný, štíhlý hmyz, jehož dospělci dosahují délky obvykle jen 1 až 3 milimetry. Jejich tělo má charakteristický podlouhlý, téměř doutníkovitý tvar. Zbarvení se liší v závislosti na druhu a vývojovém stádiu, nejčastěji se setkáme s odstíny od světle žluté přes hnědou až po černou. Ačkoliv dospělci disponují dvěma páry úzkých křídel s typickými třásněmi na okrajích, nepatří mezi zdatné letce. Jejich pohyb vzduchem je spíše pasivní, snadno se nechají unášet větrem nebo se šíří přenosem na oblečení či nových rostlinách.
Larvy jsou podobné dospělcům, ale jsou menší, bezkřídlé a obvykle světlejší barvy. Vzhledem k jejich miniaturní velikosti je velmi obtížné je spatřit pouhým okem, často se jeví jen jako drobné, pohyblivé čárky.
Jak poznat napadení třásněnkami
Identifikace třásněnek pouhým okem je obtížná, a proto je mnohem snazší sledovat příznaky jejich činnosti. Třásněnky se nejčastěji zdržují na chráněných místech, jako jsou spodní strany listů, mladé výhonky, poupata a květy. Typickým znakem jsou stříbřité nebo bělavé skvrny a mapy na listech. Tyto skvrny vznikají v místech, kde třásněnky vysály buňky, které se následně naplnily vzduchem. Na těchto plochách často najdete i drobné černé tečky, což je trus třásněnek.
Dalšími příznaky jsou deformace nových listů a květů, zakrslý růst, kroucení a zasychání listových špiček. Napadené květy se často plně neotevřou, jsou pokroucené a mohou předčasně opadat. U plodové zeleniny, jako jsou okurky nebo papriky, způsobují třásněnky jizvy a korkovatění na povrchu plodů. Kromě přímého poškození sáním jsou třásněnky také nebezpečnými přenašeči rostlinných virů.
Pokud máte podezření na napadení třásněnkami, vyzkoušejte jednoduchý test. Podržte pod napadenou částí rostliny bílý papír a jemně s ní zatřeste. Pokud na papír napadají drobné, rychle se pohybující čárky, vaše podezření se potvrdilo.
Kde se berou třásněnky
Třásněnky jsou škůdci, kterým se mimořádně daří v teplém a suchém prostředí. Právě proto představují největší problém v interiérech, vytápěných sklenících, zimních zahradách a fóliovnících, kde jsou pro ně podmínky ideální po celý rok. Do našich domovů a zahrad se nejčastěji dostanou s nově zakoupenými rostlinami, substrátem nebo řezanými květinami. Venku se snadno šíří větrem z okolních porostů. Jejich schopnost přežívat na širokém spektru rostlin, včetně plevelů, jim umožňuje snadno najít nové hostitele a rychle se etablovat v novém prostředí.
Zdroj obrázku: Wikimedia Commons, autor: MarcosNaoMiki
Nejčastější druhy třásněnek
Ačkoliv existuje několik tisíc druhů třásněnek, v našich podmínkách se setkáváme především se dvěma nejvýznamnějšími. Třásněnka západní (Frankliniella occidentalis) je považována za jednoho z nejnebezpečnějších škůdců ve sklenících a u pokojových rostlin po celém světě. Je vysoce polyfágní, což znamená, že napadá obrovské množství rostlinných druhů, a je známá svou schopností rychle si vyvinout rezistenci vůči insekticidům.
Druhým častým původcem škod je třásněnka zahradní (Thrips tabaci), která napadá široké spektrum zeleniny (cibule, pórek, okurky) i okrasných rostlin. Oba tyto druhy jsou nebezpečné nejen kvůli přímému poškození sáním, ale také jako přenašeči nebezpečných rostlinných virů.
Životní cyklus třásněnek
Dospělá samička klade vajíčka přímo do rostlinných pletiv, kde jsou chráněna před vnějšími vlivy i kontaktními insekticidy. Z vajíček se líhnou larvy, které se okamžitě začínají živit sáním šťáv. Po dvou larválních stádiích se většina druhů spouští z rostliny do půdy nebo substrátu, kde prochází fází kukly. Zde jsou opět v bezpečí před postřiky aplikovanými na listy. Z kukly se následně líhne dospělý okřídlený jedinec a celý cyklus se opakuje.
V teplých podmínkách (například v bytě nebo ve skleníku) trvá celý vývoj od vajíčka po dospělce pouhé dva až tři týdny. To vysvětluje, proč se z několika jedinců může během krátké doby stát masivní zamoření. Právě skrytá stádia (vajíčka v pletivech a kukly v půdě) jsou důvodem, proč jediný postřik nikdy nestačí.
Výskyt třásněnek
Výskyt třásněnek je silně vázán na teplotu a vlhkost. Jejich populace prosperuje v prostředí s teplým a suchým vzduchem, což je přesně kombinace, kterou nacházejí v moderních domácnostech s ústředním topením, ve sklenících, zimních zahradách a fóliovnících. Právě zde, v chráněném a stabilním prostředí, mohou být aktivní po celý rok, bez ohledu na venkovní sezónu. Venku je jejich výskyt typicky sezónní záležitostí, s vrcholem aktivity během teplých a suchých letních měsíců a na začátku podzimu.
Jak třásněnky rostlinám škodí
Přímé škody jsou způsobeny sáním rostlinných šťáv, což vede k oslabení rostliny, snížení fotosyntézy, deformaci listů, květů a plodů a celkově zakrslému růstu. Estetické poškození v podobě stříbřitých skvrn a černého trusu snižuje tržní hodnotu okrasných rostlin a zeleniny. Mnohem závažnější však mohou být nepřímé škody. Třásněnky jsou významnými přenašeči virů, jako je například virus bronzovitosti rajčete (TSWV), který může způsobit totální zkázu úrody.
Jaké rostliny třásněnky napadají
Třásněnky jsou velmi nevybíravé a napadají širokou škálu rostlin. Mezi pokojovými rostlinami patří k jejich oblíbeným cílům monstery, fíkusy, orchideje, africké fialky a palmy. Na zahradě a ve skleníku ohrožují prakticky veškerou plodovou zeleninu, jako jsou okurky, papriky, rajčata a lilek, ale také cibuloviny, fazole či hrách.
Z okrasných rostlin jsou často napadány růže, gladioly, chryzantémy a karafiáty. Obecně platí, že preferují rostliny s jemnými a měkkými pletivy, do kterých mohou snadno proniknout svým ústním ústrojím.
Jak třásněnky zlikvidovat
Kvůli skrytému životnímu cyklu třásněnek na jejich likvidaci téměř nikdy nestačí jednorázový zásah. Začněte vždy od nejšetrnějších metod a k chemii sáhněte až jako k poslední možnosti.
1. Okamžitá izolace a mechanické čištění
Prvním krokem je okamžitá izolace napadených rostlin, aby se zabránilo dalšímu šíření. Následně rostlinu důkladně osprchujte silnějším proudem vody, čímž mechanicky odstraníte velkou část dospělců a larev. Zaměřte se především na spodní strany listů.
2. Přírodní prostředky a šetrná ochrana
Přírodní insekticidy proti třásněnkám jsou ideální volbou pro každého, kdo upřednostňuje šetrné a ekologické přípravky pro ošetření a ochranu rostlin. Účinnou přírodní látkou bývá například pongamový olej, pomerančová silice, výtažek tropické rostliny Azadirachta indica nebo spinosad.
Na eliminaci létajících dospělců třásněnek můžete použít lepové desky proti třásněnkám, které vám také pomohou včas identifikovat napadení rostlin. Lepové lapače mají nejčastěji jasně modrou nebo žlutou barvu, která je pro třásněnky velmi lákavá. Lapače jsou vhodné jak pro venkovní prostředí zahrady, tak pro ochranu rostlin v interiéru.
Tyto prostředky poskytují spolehlivou ochranu bez využití agresivní chemie, jejich aplikace je snadná a zároveň přispívají k udržení zdravé rovnováhy v zahradě, aniž by negativně ovlivňovaly ekosystém.
3. Chemické insekticidy
Při silném přemnožení je často nutné sáhnout po chemických insekticidech na třásněnky. Zde je však důležitá důslednost a střídání účinných látek. Třásněnky si totiž velmi rychle vytvářejí rezistenci na často používané chemikálie.
Zdroj obrázku: Wikimedia Commons
Prevence proti třásněnkám
Nejlepší obranou proti třásněnkám je důsledná prevence. Zdravá a silná rostlina je vůči škůdcům mnohem odolnější.
- Vstupní kontrola a karanténa: Každou novou rostlinu, kterou si přinesete domů, nejprve důkladně zkontrolujte a umístěte na několik týdnů do karantény.
- Vlhkost vzduchu: Třásněnky nesnášejí vlhko, proto udržujte vyšší vzdušnou vlhkost pravidelným rosením rostlin nebo použitím zvlhčovače vzduchu.
- Opatrně s dusíkatým hnojivem: Vyvarujte se přehnojování dusíkem, které vede k tvorbě měkkých a pro škůdce atraktivních pletiv.
- Čisté prostření: Pravidelně uklízejte okolí rostlin, odstraňujte spadané listy a zbytky rostlin, které mohou sloužit jako úkryt pro kukly.
- Pravidelná kontrola: Pravidelná a pečlivá kontrola rostlin vám umožní odhalit problém včas a zasáhnout dříve, než se škůdci přemnoží.